Podle genetického výzkumu, který nedávno zveřejnila Nature, bylo ve víceliniové celogenomové asociační studii (GWAS) zahrnující téměř 3,4 milionu lidí nalezeno téměř 4000 genetických variací souvisejících s kouřením a pitím. Tato zjištění poskytují pohled na potenciální genetické účinky takového komplexního chování.

Kouření a pití jsou hlavními rizikovými faktory mnoha nemocí a poruch. Ačkoli jsou také ovlivněni kulturním zázemím, politikami veřejného zdraví a dalšími faktory životního prostředí, existují významné důkazy, že genetika hraje roli také v užívání tabáku a alkoholu. Dříve existovaly také celogenomové asociační studie o genetických datech mnoha lidí za účelem určení možných příbuzných genů, ale zaměřovaly se především na jedince evropského původu a o genetické roli tohoto chování v jiných populacích se vědělo jen málo.

Tentokrát výzkumný tým University of Minnesota analyzoval data GWAS od 60 kohort, včetně téměř 3,4 milionu lidí, představujících čtyři skupiny s různými předky (Afrika, Amerika, východní Asie a Evropa). Více než 20 % kohorty pocházelo od lidí s mimoevropskými předky. Tým identifikoval téměř 4000 genetických variací souvisejících s kouřením nebo pitím, včetně věku, ve kterém jednotlivci začali kouřit, a počtu alkoholických nápojů zkonzumovaných za týden. Zjistili, že většina těchto mutací vykazovala konzistentní účinek v různých krevních skupinách. Předpokládá se však, že polygenní skóre (metoda měření genetické asociace založená na společném vlivu polygenní variace) natrénované s daty jedinců evropského původu v populaci bez evropského původu bude klesat ve srovnání s populací s evropskými předky. Toto zjištění ukazuje, že takové skóre je stále obtížné migrovat mezi lidmi různého původu.

Tato zjištění zlepšují porozumění lidem genetickým faktorům souvisejícím s kouřením a pitím a zdůrazňují důležitost zvýšení velikosti vzorku a diverzity předků v takových studiích.